Letní táborová škola ve Sloupu a Pinďovy vzpomínky

 /  webmaster

LTŠ byla až do letošního roku pro všechny Staňáky záhadou, nikdo od nás z oddílu doposud na LTŠku nevyrazil. Ale letos se vše změnilo! Pinďa s Fífou vyrazili reprezentovat všechny Staňáky do Sloupu na Letní táborovou školu, kterou pořádá Asociace TOM a jako lektoři a šéfíci se tu objevují nám velmi dobře známí Tomek od Dakotů, Zdenda z Chippewy, Matěj od Veverků … Pinďa zavzpomínal na zjevně velmi vydařenou akci, tak hurá do čtení a komentování!

Letos jsme s Fífou vyrazili na letní táborovou školu do Sloupu v Čechách. Vyrazili jsme v neděli 18. srpna kolem poledne z Prahy plní očekávání. V Lípě jsme již narazili na první cizí oddíl, Tom Jeleni, tak jsme aspoň měli jistotu, že nejedeme poslední. Neměli jsme však k tomu moc daleko jelikož jsme dorazili předposlední. Asi půl hodiny po našem příjezdu, když jsme už byli všichni na místě nás svolali a konečně TO začalo. NA začátek proběhlo jen letmé představení a hned jsme se museli rozdělit do skupin po 4 lidech, každý musel být z jiného oddílu, a začali hrát. Hráli jsme klasickou šifrovanou, kterou jistě všichni znáte z tábora nebo jiných akcí. Nebylo to však tak jednoduché šifry byly daleko těžší.. Hrálo se po celém Sloupu a například klasická šifra had vůbec nepřipadala v úvahu. Jen tak pro info: začínali jsme asi v pul 5. a ti zdatnější končili kolem 10.

V pondělí jsme začali klasickými poznávacími hrami, občas nudnými, ale nezbytnými pro ztmelení nového kolektivu. Odpoledne jsme pak měli přednášku o hrách, jak je vymýšlet, organizovat,… , propojenou vždy s ukázkami jednoduchých zábavných her.

V úterý nás čekala psychologie, všem nám to zavánělo nudou, ale hned po 1. minutě jsme zjistili jak hrozně nás to vlastně zajímá. Po svačině jsme pokračovali hry s lany a lasováním, které budeme muset zavést i do našeho oddílu. Odpoledne k nám přijeli indiáni z ligy lesní moudrosti a učili nás různým jejich dovednostem (rozdělávat oheň pomocí dřívek, pořádně stavět tee pee –  tak snad se nám už příště neroztrhne :-D ) a také historii. Musím podotknout, že jsme při tom většinu času seděli v týpku, což je značně nepohodlný, zlatý stany s podsadou.

Ve středu jsme začali přednáškou o trestním právu v oddílech a zahráli si soudní proces. Po svačině jsme se učili pracovat se speciální mapou pro orientační běh a následně jsme byli vypuštěni na dráhu do lesa. Bylo to dost fyzicky náročný a konkurence byla velká, ale nedali jsme se a roznesli ostatní na kopytech, Fífa byl 1. a já 2. To víte vidina dobrého oběda dokáže člověka pořádně popohnat. Odpoledne jsme měli přednášku o fotkách a jak dělat dobrý fotky. Odpoledne a večer jsme měli za úkol vymyslet krátký fotofilm na určené téma.

Ve čtvrtek dopoledne nás čekala zase přednáška o hrách tentokrát specializovaná na etapové hry, opět s vloženými minihrami. Po sváče jsme měli zdravovědu ale vedoucí pro nás měli připravené i překvápko. Nakukali nám, že budeme moct střílet z pravých zbraní, čehož se samozřejmě všichni chytli, čekalo nás však překvapení, když v bedně byly místo pušek praky a hromada korkových špuntů. Nikdo teda nebyl zklamaný, protože jsme si stejně zastříleli a dokonale se vyblbli. Odpoledne jsme dokončili zdravovědu a vyzkoušeli si jí v praxi, což na ní bylo asi nejzábavnější. Pak jsme se vydali do České Lípy, kde jsem si večer zahráli vyzvědače.

V pátek jsme začali přednáškou o neverbální komunikaci, která se přehoupla v lezení na lanech v lese (ty bychom chtěli také zavést). Odpoledne jsme pak hráli hru tzv. Hranické putování, která byla zaměřená hlavně na spolupráci v týmech. Večer jsme pak hráli a zpívali, kytara a klarinet se nám opravdu hodily.

No a v sobotu nás čekalo už jen balení, úklid a cesta domů, což bylo asi nejsmutnější z celé LTŠ.

Málem bych však zapomněl na jednu z hlavních věcí a tou je jídlo, těšil sem se, jak budu po táboře zase hubnout, ale tady to prostě nešlo! Musím jen podotknout, že jsme měli 2 svačiny, což bychom měli zavést i na táboře ;-).

To je asi tak vše, co bych k tomu mohl říct, snad už jen díky všem lektorům za parádní zážitek a nové zkušenosti.

Pinďa

{jcomments on}