Cimrman by se divil v České Lípě aneb naše divadelní premiéra

Novinkou mezi našimi oddílovými akcemi byl divadelní festival v České Lípě. Divadlo jsme hráli poprvé a patrně ne naposledy. Naše červená Facekulka Míca opět vyplodila pár zajímavých řádků…

Každý rok se v České Lípě pořádá mezi oddíly divadelní soutěž a to taková, že si má každý oddíl připravit nějaké představení.

My jsme byli na téhle soutěži poprvé a myslím si, že příště pojedeme zase. V sobotu odpoledne jsme se sešli v klubovně a dodělávali jsme transparenty a chystali si kostýmy na naše představení „Červená Facekulka“.

V klubovně jsme strávili asi 4 hodiny, protože toho bylo na dodělání fakt dost. Asi před pátou hodinou jsme vyrazili do Holešovic na autobus. Jen pár lidí jelo s Ondrou autem, jelikož měl Ondra zápas a na autobus by to nestihl a navíc se museli odvézt ty kulisy. Autobusem jsme jeli až do České Lípy. Potom jsme došli do domu dětí a mládeže, kde jsme přespali. Najedli jsme se a rozhodli jsme, že si ještě vyzkoušíme divadlo a to už s kulisami. Druhý den jsme vstávali docela brzy, protože jsme s naším představením šli na řadu jako první. Když jsme došli do divadla, tak jsme se převlékli do kostýmů a šli zkoušet. Na zkoušku jsme měli cca 20 minut. Pak měl ještě Zdenda Šmída krátký proslov a potom už jsme mohli začít. Naše představení bylo o tom, jaké by to bylo kdyby v dobách Karkulek a vlků existovaly sociální sitě. Myslím si, že se to divákům líbilo. Smáli se a tleskali. Bylo to super!

Vždy mezi předsavením, co bylo a tím co bude, byla krátká přestávka. Pak šli na řadu další představení např.: Sněhurka a jak to bylo dál, Pomáda, Taneční aj. Když byla všechna představení odehrána tak přišlo na řadu vyhodnocení. My jsme zkončili na 5. – 8. místě. Na 1. místě zkončila Chippewa, které hrála divadlo o zrození života a bylo opravdu parádní a nejlepší. Zabalili jsme si věci a šli ještě do cukrárny – fakt luxusní cukrárny. Po cukrárně jsme už šli na autobus a jeli domů. Bylo to moc pěkné a jsem ráda, že jsme si zahráli. Příště do toho určitě jdeme zas!

Míca