Hrad, klášter, déšť a pohoda aneb Staňácké podzimky v Rožmberku

Staňáci letos vyrazili na podzimky do Rožmberku. Na co vzpomínají? Co jim utkvělo v hlavách? Začtěte se do textu, který vznikl ze vzpomínek Saši, Fíny, Julči a Mišáka, redigovaný Bíbuš s Ondrou a opravený Chatem GPT. :) Stojí to za to.

Letos jsme se o podzimních prázdninách podívali do tomícké základny v Rožmberku. Počasí těmto podzimkám příliš nepřálo. To je možná slabé tvrzení, protože pršelo a pršelo, a když zrovna nepršelo, padaly trakaře. I tak jsme něco zažili, hlavně tehdy, když jsme měli nějakou střechu nad hlavou.

Byli jsme se podívat na hrad Rožmberk (takže pod střechou), kde jsme poznali příběh Perchty z Rožmberka, místní bílé paní. Na jejím obrazu je prý zašifrovaná cesta k rožmberskému pokladu. Ten jsme sice nenašli, ale třeba příště. V pondělí jsme se za deštivého počasí jeli podívat do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. I když lilo jako z konve, útulný klášterní průjezd nám poskytl střechu nad hlavou. Pokud někdy pojedete kolem, průjezd u kláštera je náš!

Navštívil nás také Václav se svým hereckým workshopem. Tleskali jsme do rytmu jako o závod, improvizovali divadelní scény a vymýšleli vlastní scénář.

A teď něco z výtvarného světa, když je venku pořád to psí počasí. Z kůže jsme si vyrobili náramky, do kterých jsme razili různá slova a piktogramy. Ze šňůrek a dřevěného korálku jsme vytvořili macramé kostlivce.

Když se nakonec udělalo relativně hezky, zakončili jsme to trochou turistiky. Vyrazili jsme do hor hned za naší základnou. Déšť sice zase pohrozil, ale naštěstí se mraky roztrhaly a byl z toho skvělý výlet.

A tady se podívejte na pár obrázkových vzpomínek v naší fotogalerii.