Jak jsme prožili přelom roku?

 /  webmasterimg_0353

img_0353Nový rok je v plném proudu a pokud se ptáte, jak jsme prožili ten meziroční přelom, tak jednoduše odpovím: “Dobře!” Konec roku byl ve znamení vánočního víkendu v klubovně, který začal již v pátek večer besídkou s rodiči a pokračoval dále přes noc. Ráno hurá pro betlémské světlo do Libně na nádraží, kam vlak vlivem skočivšího človíčka nepřijel a byl odkloněn do Vysočan.

Pokračovali jsem tedy tradičně i bez svělta do Klánovic a tady ozdobili stromeček. Lukáš byl velmi kreativní a vytvořil ze zeleniny celý betlém včetně ježíška a ovcí :o) Další štací tohoto dne byla návštěva bazénu a tak tedy skupina A vyrazila směr Letňany a těšila se, jak se projede na tobogánu … Technické důvody ovšem zapříčinily, že jsme se místo jezdění tlačili všichni v bublající výřivce.

16122011167

16122011167

Skupina B se mezitím vydala do centra pro vytoužené světlo, bohužel byli ale neúspěšní. Sirky v kapse sice napovídaly k jednoduchému zřízení betlémského světla, ale ustáli jsme to a tradici neporušili. Ona totiž spontálně vznikla skupina C, což byla část skupiny A, konkrétně Lukáš s Fífou, kteří zasedli do tramvaje a vyrazli zachránit situaci do centra a byli úspěšní!!! Tedy světlo plálo v klubovně (naštěstí pouze v lucerně) a my vyrazili zvedat náladu s přenosnou lucernou po zdejším domě a pár světélek jsme také rozdali. Noc byla dlouhá a skoro celá prokrafaná … ráno pak dlouhý spánek. Vánoce s oddílem byly opět bezvadné. Málem bych zapomněl, že v pátek po besídce s rodiči proběhl klasický oddílový ježíšek a Vánoční zlodějská hra, ve které vedly 2 hrnky se stračenou. Tož to byla poslední oddílová akce roku 2011 . Vánoce jsme všichni slavili po svém, Silvestra také … vedoucí na chalupě v Mezholezích, sekce matky s některými dětmi v klubovně.

img_0331

img_0337

img_0336

img_0342

Nový rok přišel a s ním také tradiční pochod Tříkrálová Okoř, na který jsme se vydali v sobotu 7. ledna. Celkem desetihlavé stádo nejdříve okupovalo tramvaj číslo 26 a tupě zíralo na tradiční dálkoplazy, kteří v podkolenkách, pumpkách a šusťákovce cestovali s námi na start pochodu. Než jsme mrkli, už jsme šlapali z Veleslavína směr Okoř a úsměv nám vydržel … tedy vydržel asi 15 minut, než jsme uviděli krpál. Kopec byl tak strmý, že si to nahoře vyžádalo pauzu na svačinu. Tedy chleba, sušenky a čaj zmizeli v našich útrobách, pozdravili jsme poděbradské tomíky a vyrazli dál. Začala akční hra s názvem “Zpatři jako první letadlo a urči leteckou společnost”, která nám vydržela asi hodinu. Počasí se začalo kabonit, letadel přibývat a vůně klobás od kaple v Číčovicích sílit. Vůně nás hnala dopředu, no možná ještě víc nás hnala představa, že klobásy dojdou. Nedošly!!! Bylo jich dost a byly výborné. Na číčovických klobásách bylo boží i to, že jsme si vlastně uvědomili, že to máme už pouze 2 km do cíle. Naše nadšení nezničila ani malá svatba, která se konala v kapli. Nevěsta sice nekoukala moc vesele, asi nečekala, že svatebčané budou v maskáčích a od bahna, no ale … snad bude šťastná.

img_0356 img_0362 img_0361

Na Okoř jsme dorazili opravdu rychle a také ho rychle opustili, protože nám jel brzy autobus. Stačili jsme se podívat na výstavu dravců a trochu tu zříceninu prolézt. Pak jsem se řítili na autobus a chtěli rozrážet davy, které se tlačily do jeho vnitřku. Naštěstí máme dobré vztahy s náčelnictvem všeho tomíctva a tak nás po zhlédnutí Samíkových smutných očí ujistil, že nám zajistí extra autobus. Naše nadšení z vlastního autobusu nezkazilo ani to, že byl autobus nakonec plný … a hurá do cíle do Roztok. Taky proběhlo focení u figurín, kde si Lukáš s Fífou vyzkoušeli pohled Ludvíka 13. a Marie Antoanety a pak už proběhl jen čaj a buchta. Vlastně ještě dialog Pindi s takovým středověkým panákem, který mu vystavil jakési potvrzení pro vojáky … Výlet byl parádní.

Brkos

Fotografie z výletu jsou k dispozici v naší fotogalerii – Vánoční víkend v klubovně a Tříkrálová Okoř