Nosil mlynář ponožky? aneb Pololetky staňáků v Opárně

 /  Ondra Šejtka

Už od začátku září žijeme tak nějak ponožkově. Sledujeme ponožkové trendy, každou oddílovkou se předháníme, kdo má na nohách lepší a extravagantnější vzor a všichni se snažíme dostat se do vysněné Nejvyšší ponožkové rady. No a když přijdou pololetní prázdniny, což je tedy o den více volna než bývá běžné, tak naše ponožková euforie nezná mezí. Letos jsme vyrazili do Opárenského mlýna u Lovosic, kde mají tomíci krásný mlýn. A nestojí tam jen mlýn, ono je u něj i mlýnské kolo, které se točí, je tu náhon, pes Kulich, hodní správcové Helča s Kamilem a taky neskutečné množství bahna. Hnáni vědomím, že staňák+bláto=sťastný staňák jsme se té louky za domem vůbec nebáli a řádili na ní bláto nebláto.

 

Ale jak to bylo s ponožkami? Ve mlýně jsme se snažili zjistit, zda i mlynáři ve všech dobách nosili ponožky. A tak jsme se ponořili do zkoumání ponožkových trendů minulých let a bádali a bádali. A dobádali jsme se až na zříceninu Opárenského hradu, kde pán, který se bůhví proč jmenoval Smil, už kdysi dával pocestným, kteří u něj přespali ponožky z ovčí vlny. No, pravda, trochu jsme si to vymysleli … ale ti cizí lidé, kteří na nás na zřícenině s otevřenými pusami koukali, tomu jistojistě věří.

Staňáci během výpravy plnili své pomyslné pytle s moukou a snažili se stát co nejlepšími mlynáři. Helča nám ukázala mlýn, vysvětlila jak se mlela mouka, pustila mlýnské kolo a povyprávěla i o tom, jak to mlýnské kolo vyrábí elektřinu. Mezitím jsme se váleli na peci, hráli na kytaru a vlastně i zpívali bez kytary. Totiž když děti přinesou hit “Vývar, vývar z krtka”, tak je naše snaha o hezké táborové zpívání s kytarou stejně marná :)

Bylo nás tam jak psů a užili jsme si to znamenitě.

Aby ty vzpomínky z hlavy tak rychle neutekly, snažili jsme se je zachytit do videa, tak hurá na něj. Další vzpomínky naleznete ve FOTOGALERII Z VÝPRAVY.