Sobotní dopoledne na Polaně aneb Jedenadvacítka podruhé, tentokrát od Josky

Další díl našeho jedenadvacítkového seriálu je na světě, na sobotní dopoledne zavzpomínala Joska.

Sobota byla nejdůležitějším dnem Jednadvacítky, protože se konalo nejvíce soutěží a tudíž se rozhodlo o letošním vítězi. V sobotu ráno jsme vstávali s perfektní náladou, VŽDYŤ JSME PO VČEREJŠKU VEDLI !!!

Ráno jsme k snídani dostali chleba se šunkou a pro některé (jako třeba pro Pinďu) byli ještě připraveny chleby s okurkami. Po takovém posilnění jsme hned mohli vyrazit na první hru. Přišli jsme k území, ve kterém se mělo hrát (dvěma kružnicím jejichž střed byl shodný a velikost té menší se rovnala cca polovině té větší) a Hop s Věrkou nám vysvětlili první hru: jeden ze čtyř oddílů si stoupne do kruhu uvnitř a ostatní oddíly budou z vnější strany území házet míčky do menšího kruhu.Úkolem oddílu uvnitř bylo vyhazovat míčky zase ven.Oddíl který měl po skončení časového limitu uvnitř nejméně míčků zvítězil.

Pak následovala spousta soutěží mezi jinými třeba speciální soutěž zaměřená na orientaci v okolí chaty, nebo třeba překonávání určité vzdálenosti mezi stromy po laně. K obědu jsme si sami vařili guláš ze surovin,které jsme si přinesli z domova a i to byla soutěž (vzorky guláše jsme dali ochutnat Věrce). Součástí této soutěže bylo i to, jak po sobě ohniště uklidíme. Potom jsme měli polední klid po němž následovali další soutěže (třeba v tom, kdo dokáže nejrychleji přesekat kládu, nebo kdo dokáže z krychle vysekat co nejpřesnější, ale zároveň co největší kouli, ale také třeba v golfu a v origami). Pak následovala ještě jedna speciální soutěž venku a to totiž překvapení Lotrů: úkolem všech ostatních oddílů bylo dopravit ,,vajíčka vzácné sovy pálené“ do hnízda.

Jelikož už byla téměř tma, šli jsme dovnitř dát si večeři, pak následovalo několik posledních her: poznávali jsme hrady a zámky, přírodu, jedli jsme o závod hrášky a také nás čekala překvapení ostatních oddílů: Maracaibo připravilo kouzelnické představení, Saturni nám zazpívali ,,Na tom Pražským mostě “ česky a latinsky, Dakoti nám ukázali, jak se jezdí dostihy a my? My jsme pustili ostatním krátký film o naší klubovně. Pak Brkos přinesl kytaru, já zpěvníky a ještě jsme chvíli zpívali. Když jsme šli spát, byli jsme hodně utahaní, ale ne zas tak moc, abychom (alespoň někteří) nemohli svést spacákovou bitvu s Lotry :-D. Usínali jsme napjatí,jak to naše zápolení nakonec dopadne.

Tak teď už víte, jak jsme se měli v sobotu na Polaně !!!

Joska

Fotografie z Jedenadvacítky si můžete proglédnout ve fotogalerii