Vyzvědači 2011 v Litoměřicích a naše perfektní bronzová příčka

 /  webmasterdsc_4985

dsc_4985Když se řekne listopad, tak se většině lidí vybaví zahrada plná listí a vědomí toho, že to za ně nikdo neshrabe :o) nám Staňákům se vybaví ještě jiná věc. Listopad je pro nás již několik let spojen se soutěží Vyzvědači v temných uličkách, mezioddílovou soutěží, kterou báječně pořádá a řídí pan Dakota Tomek. A Fífa na letošní ročník báječně zavzpomínal…

Letos jsme jeli na Vyzvědače již počtvrté, z toho podruhé do Litoměřic. Vyjeli jsme v pátek z Holešovic autobusem, který byl tak přeplněný, že se lidi nevešli pomalu ani na stání. Když jsme vystoupili, tak jsme museli jít ještě tak asi kilometr pěšky až k bývalým kasárnám, kde jsme se ubytovali.

img_0320dsc_5054Nejprve jsme chtěli do místnosti, kde jsme spali minule, ale ta byla z neznámých důvodů zamčená, takže jsme se bohužel museli uhnízdit v místnosti, kde nesvítilo světlo (To byl určitě podlý tah soupeřů :o), jak nás před soutěží rozhodit). Po hnízdění naslepo jsme si dali večeři, co si kdo přivezl a pak si všichni dělali, co chtěli. V kasárnách byla už většina oddílů, takže jsme se nenudili.

Ráno, chvíli po snídani jsme se sešli v jídelně, kde Tomek vysvětloval pravidla Vyzvědačů, přiděloval území apod… Před jedenáctou hodinou jsme se pak vydali do města, abychom vymysleli otázky a našli nějaký dobrý štáb. Před druhou hodinou jsme již však museli být zpátky, abychom se mohli naobědvat a poté vyrazit mladší skupiny, které hráli od tří do pěti. Celý oddíl jsme šli mladší skupinu vyprovodit, aby je pustili do štábu, který měl být za vraty nějakého ústavu pro staré lidi. Bohužel sestřička, s kterou jsme to měli všechno domluvené, to musela odvolat, protože asi přijelo vedení a zatrhlo to, takže jsme museli něco najít během asi pěti minut (Pravda je, že hledání nového štábu začalo ne 5, ale 2 minuty před startem celé soutěže :o)). Naštěstí jsme našli. Štáb jsme měli ve dvoře jedné pekárny, kde jsme si to dohodli s místním pekařem.

dsc_4996dsc_5027

dsc_5016

A pak hra začala. My starší jsme to mezitím zapíchli v jedné dobré cukrárně, kde jsme si dali horkou čokoládu, jahody se šlehačkou, Jirka dokonce zmrzlinu atd… Asi tak hodinku před začátkem hry naší skupiny, jsme se šli převléct do kasáren a pak vyrazili zpět na náměstí, odkud se začínalo. Po skončení první skupiny, jsme se vydali na věc my starší. Na dvorku, kde jsme měli štáb, jsme šli až úplně dozadu, ale tam nás hnala nějaká stará ženská, že tam nemáme co dělat a další kecy, tak jsme se přesunuli blíže k vjezdu. Pak se s tou ženskou za nás pohádal dokonce ten pekař a to docela ostře. Když jsme se již s pekařem rozloučili a odcházeli ze štábu, tak za námi vylítl s přepravkou plnou sladkých koláčků, že si prý zasloužíme nějakou odměnu, tak jsme neváhali a brali. (Vloni to byli bramboráky a čaj, letos koláče … máme to ale štěstí na štáby :o)) V kasárnách jsme poté dělali kraviny jako vždy a večer pak bylo vyhlášení. Mladší skupina se umístila na krásném osmém místě a naše druhá, starší skupina na ještě hezčím třetím místě, takže jsme z toho měli velkou radost. Poslední den v neděli jsme se šli dopoledne podívat na místní rozhlednu, kde jsme se rozhlíželi možná tak jenom do mlhy, ale i přes to jsme si to užili. Po návratu jsme to museli v kasárnách ještě pořádně uklidit a pak jsme teprve mohli odjet domů.

Fífa

Fotografie z Vyzvědačů jsou k dispozici v naší fotogalerii